Sacharidy patří mezi základní živiny společně s lipidy (tuky) a proteiny (bílkovinami). Primárně vznikají při fotosyntéze v zelených rostlinách a živočichové je musí přijímat v potravě. Při jejich nedostatku jsou schopni si je krátkodobě syntetizovat z aminokyselin (bílkoviny) a glycerolu (tuky). Dříve byly nazývány jako uhlohydráty, uhlovodany či karbohydráty. V současné době se užívá názvu sacharidy nebo glycidy.

   U jednotlivého zastoupení živin jako zdroje energie pro náš organismus, zaujímají sacharidy první pozici. Jejich pozice je dána především rychlostí možného poskytnutí energie (ve formě glukózy) a zároveň schopností ukládat energii do zásob (ve formě glykogenu). Dále jsou součástí některých bílkovin a podílí se na přenosu energie mezi orgány (např. játra – mozek). Proto by jejich hodnota měla dosahovat 55 – 60% celkové denní přijaté energie. Avšak důležitá je forma přijatých sacharidů. 

Nevhodné sacharidové potraviny obsahují často i nevhodné tuky:

● Zmrzliny (ovocné, smetanové) – ovocné zmrzliny obsahují vysoký podíl ovocné složky, která obsahuje jednoduché sacharidy, u smetanových zmrzlin se navíc vyskytuje vysoké množství tuků a tím se zvyšuje energetická hodnota

● Pečivo slané (tukový rohlík, houska, bageta, veka, toustový chléb světlý) – vyrábí se z pšeničné mouky často s přídavkem ztužených tuků, mají nízký obsah vlákniny a vysoký podíl skrytých sacharidů s vysokou hodnotou GI, energetická hodnota se pohybuje mezi 830 – 1500kJ/100g

   Tuky neboli lipidy jsou nejvydatnějším zdrojem energie (38 kJ/g), ale plní i řadu další významných funkcí. Jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin, zlepšují senzorickou texturu potravin a zvyšují i jemnost chuti. Jsou nezbytné pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K). Tvoří tepelnou izolaci organismu (podkožní tuk) a plní i funkci mechanické ochrany některých orgánů (vnitřní tuk).

   Tuky, které přijímáme potravou bývají nejčastěji zastoupeny triacylglyceroly. V gastrointestinálním traktu vlivem trávení dojde k jejich rozštěpení na mastné kyseliny a glycerol. Mastné kyseliny jsou nejdůležitější složkou tuků a v závislosti na jejich formě plní různé funkce v našem organismu. Formy jsou nasycené, mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny.

Nevhodné potraviny s vysokým obsahem tuků, zejména tuků nasycených:

● Mléko (mléko plnotučné) – obsahuje vysoké množství živočišného tuku
a cholesterolu, energetická hodnota 260kJ/100ml

● Smetana (smetana ke šlehání, zakysaná smetana, šlehačka, slazená šlehačka) – obsahuje zvýšený obsah emulgovaného mléčného tuku a cholesterolu, energetická hodnota 690 – 1260kJ/100ml

● Mléčné výrobky (smetanové jogurty, mléčné pudinky, krémové dezerty, pribiňák, lipánek, tučné tvarohy, tučné ochucené tvarohy, mléčné rýže, smetanové zmrzliny, pomazánková másla) – všechny obsahují více jak 2% tuku a zejména tuku živočišného, dále mléčné výrobky bývají často dochucovány jednoduchými sacharidy, energetická hodnota se pohybuje mezi 320 – 1070kJ/100g

Pro ty, kteří z důvodů cévního onemocnění musí podstupovat antikoagulační léčbu perorálními antikoagulanty a tak ředit příliš hustou krev, aby nedošlo k ucpáním cév, vzniku trombózy s jejími dalšími důsledky, jistě se setkali s jistými stravovacími omezeními. Při antikoagulační léčbě je předními českými lékaři (Mudr. Pavel Kohout) doporučena dieta, která pacientovi zajistí stabilní přísun vitaminu K. Právě vitamin K působí opačný efekt než léky na ředění krve a tím jejich účinek ztrácí smysl.

   Bílkoviny neboli proteiny jsou pro naši existenci nepostradatelné. Sice nám prioritně neslouží jako zdroj energie, ale zastávají jiné neméně důležité funkce k udržení našeho organismu naživu:

- základní stavební strukturou všech buněk (nepřetržitě se podílí na obnově tělesných buněk)

- podílejí se na tvorbě enzymů, hormonů, obranných látek, trávicích šťáv

- slouží pro obranu organismu ( protilátky)

- z hlediska nutričního jsou nouzovým zdrojem energie a zdrojem dusíkatých látek