Stravování s antikoangulatiky

Pro ty, kteří z důvodů cévního onemocnění musí podstupovat antikoagulační léčbu perorálními antikoagulanty a tak ředit příliš hustou krev, aby nedošlo k ucpáním cév, vzniku trombózy s jejími dalšími důsledky, jistě se setkali s jistými stravovacími omezeními. Při antikoagulační léčbě je předními českými lékaři (Mudr. Pavel Kohout) doporučena dieta, která pacientovi zajistí stabilní přísun vitaminu K. Právě vitamin K působí opačný efekt než léky na ředění krve a tím jejich účinek ztrácí smysl.

   Pro ty, kteří z důvodů cévního onemocnění musí podstupovat antikoagulační léčbu perorálními antikoagulanty a tak ředit příliš hustou krev, aby nedošlo k ucpáním cév, vzniku trombózy s jejími dalšími důsledky, jistě se setkali s jistými stravovacími omezeními. Při antikoagulační léčbě je předními českými lékaři (Mudr. Pavel Kohout) doporučena dieta, která pacientovi zajistí stabilní přísun vitaminu K. Právě vitamin K působí opačný efekt než léky na ředění krve a tím jejich účinek ztrácí smysl.                                                                                

   Setkala jsem se s pacientkou, která užívala lék warfarin (jeden z perorálních antikoagulantik) a na doporučení jejího lékaře jí byla sdělena dieta: nejezte žádnou zeleninu, obsahuje vysoké dávky vitaminu K. Pacientka přestala konzumovat veškerou zeleninu, začala přibírat na váze a trpět zažívacími a psychickými problémy. Pravděpodobně se u ní začaly projevovat nedostatky dalších vitamínů obsažených v zelenině. Tudíž vyřadit z jídelníčku veškerou zeleninu představuje velké riziko, které si někteří lékaři neuvědomují, protože nemusí mít dostatečné znalosti z oblasti výživy.                                                                             

   Ale pozor, ne všechna zelenina obsahuje vysoké dávky vitaminu K. Tento vitamin, jinak také fytochinon, se nejvíce vyskytuje v zelených částech rostlin (bylinky, kapusty, špenát), ale také v kysaném zelí. Dále v mase a mléčných výrobcích, jelikož patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích. Také multivitaminové doplňky výživy mohou obsahovat vitamin K. Účinnost léčby mohou také ovlivnit antibiotika, chemoterapeutika, probatické bakterie. Správně indikovaná dieta by měla vycházet ze zásad zdravé výživy, tolerovat metabolický typ a krevní skupinu pacienta, odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu, stravovacím zvyklostem a dennímu režimu a hlavně zabezpečit stabilní příjem vitaminu K.    

   Vhodná dávka vitaminu K odpovídá jeho doporučené denní dávce (kolem 70 – 80 ug-mikrogramů denně), doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 ug. Nebezpečně vysoký příjem vitaminu K přesahující přibližně 9-10x doporučený příjem – to znamená nad 750 ug – je nebezpečný a velmi pravděpodobně povede k rozkolísání INR (mezinárodní normalizovaný poměr; vypočtený jako poměr protrombinového času pacienta a času normálního vzorku) a rizikům z toho vyplývajících. Cílová hodnota INR u pacientů léčících se warfarinem je 2-3 (hodnota 5 ukazuje vysokou krvácivost, u zdravých lidí se pohybuje v rozmezí 0,8-1,2).                                                                                                          

   Nejvyšší obsah fytochinonu v přepočtu na 100 g potraviny obsahuje například: růžičková kapusta (300 – 570 ug), petrželová nať (620 – 700 ug), špenát (335-500 ug), kysané zelí (62-1540 ug), zelený čaj (712 ug), žloutek (147 ug), hovězí maso (210 ug), kuřecí maso (300 ug), olivový olej (200-400 ug), chaluhy (1700 ug), …                                                           

   Nízký obsah vitaminu K u vybraných potravin: pšenice (17 ug), houby (3 ug), libové vepřové maso (18 ug), ovesné vločky (63 ug), brambory (4-8 ug), mléko (3 ug), káva, med (24 ug), jahody (13 ug), rajčata (10-23 ug), paprika (15 ug), okurka (16 ug), květák (170-300 ug), jablko, pomeranč (5 ug), chřest (40 ug), …                                                                                

     Jak je vidět, poměrnou kombinací určitých druhů zelenin, není nutné ji z jídelníčku absolutně vyřadit a přicházet tak o další „neškodné“ vitaminy, minerální prvky a vlákninu.